Kamionem po ČR
Naskytla se mi příležitost, poznat z blízka život řidiče kamionu a tak jsem ji využila a prožila jeden prázdninový týden na cestách po ČR.
Stručný popis cesty:
V uterý 22.8. 2006 jsem s batohem a spacákem nastoupila do Renaultu Premium, kterým jezdí můj kamarád, a vyjeli jsme z Velkého Meziříčí směr Brno a Kyjov, kde jsme naložili první náklad, určený na výstaviště do Českých Budějovic.
Z Kyjova jsme přes Slavkov u Brna dojeli na dálnici D1 a po ní jeli směrem na Prahu, sjeli na Humpolec, přespali na benzinové stanici a ráno přes Tábor dojeli do Českých Budějovic. Využila jsem několik hodin čekání a šla jsem se projít na náměstí, prohlédla si výstavu leteckých fotografií Budějovic od R. 1946, v informačním centru jsem si zakoupila mapu toku Vltavy do mé sbírky map a pomalu se vydala k parku a zpět k výstavišti. Na výstavišti se připravovala výstava Země živitelka a bylo velmi náročné se mezi spoustou lidí, kamionů, jeřábů a zemědělské techniky dostat kamionem a nákladem na místo. Za několik hodin se nám podařilo náklad složit a vydali jsme se zpět na Moravu. Cestou jsme projížděli kolem rybníka Svět, Třeboní, Jindřichovým Hradcem, Telčí a Třebíčí a se zapadajícím sluncem jsme dorazili do Rouchovan, nedaleko Dukovan, kde jsme naložili a jeli do Brna. V Brně jsme přespali, ráno složili náklad a vydali se prohlédnout Severní Moravu. Přes Prostějov, Olomouc, Velký Újezd, kolem vojenského prostoru Libavá, Oderské vrchy, Fulnek jsme dorazili do Otic, nedaleko Opavy. Tady jsme naložili a vydali se zpět do Čech. Zpět jsme jeli stejnou trasou do Brna, pak po D1, kde jsme sjeli na exitu 41. Cestou do Bystřice jsme se mohli v odpoledním slunci kochat překrásnou kopcovitou krajinou s hustými lesy, sklizenými poli a zelenými pastvinami s koňmi. Projížděli jsme malebnými vesničkami, kolem zámků a rybníčků. Tato krajina na mě vělmi silně zapůsobila svoji křehkostí a příjemnými barvami. Kdybych zde projížděla na kole, určitě bych zde pořídila spoustu krásných fotografií a příjemně zrelaxovala. Ze Sedlčan jsme dojeli do nedaleké vesnice, složili traktor a vydali se přes Sedlec do Třeboně, kam jsme dojeli kolem desáté hodiny večer. Naložili jsme traktor a přespali zde do rána. Ráno jsme vyjeli k Praze, kde jsme traktor složili a jeli jsme navštívit pro zmněnu kraj vína. Po dálnici jsme dojeli do Hustopečí, kde jsme naložili. Měli jsme několik hodin času a proto jsme si šli prohlédnout Hustopeče. Přes pěkně upravené náměstí jsme došli do příjemné stylové restaurace, kde jsme se navečeřeli, já jsem si dala víno, cestou jsme si vzali do krabice ještě výbornou pizzu a kolem deváté hodiny vyjeli zpět do Velkého Meziříčí.
Byl to takový netradiční výlet, při kterém jsem si mohla za jeden den prohlédnout krajinu od Opavy po Třeboň, nakouknout do tajů řidiče z povolání, vyfotit několik obrázků, a zároveň si také odpočinout před blížícími se státnicemi.